Anatomie a biomechanika musculus levator ani

Klíčové poznatky o poškození svalu musculus levator ani během porodu. Zjistěte, jak souvisí poranění PVM se stresovou inkontinencí moči a sestupem pánevních orgánů (POP). Článek popisuje dva typy defektů MLA a možnosti rehabilitace pánevního dna.

Článek pojednává o anatomii a biomechanice svalu musculus levator aniSval je klíčový pro podporu pánevních orgánů, zajišťuje funkce močení, defekace a významný vliv i na funkci správné sexuality.

 

Cílem výzkumu, představeného v tomto článku je 

  • detailně zmapovat anatomii a biomechanické vlastnosti MLA
  • identifikovat rizikové faktory vedoucí k jeho poranění
  • popsat možností zobrazení tohoto svalového komplexu, např. za pomoci ultrazvuku či magnetické rezonance (MRI).

 

Musculus levator ani

 

• Svalová struktura a funkce: Musculus levator ani (MLA) má spletitou strukturu tvořenou převážně příčně pruhovanými svalovými vlákny a hraje zásadní roli v podpoře pánevních orgánů.

• Riziko poranění během porodu: Vaginální porod je všeobecně uznávanou příčinou vzniku poruch pánevního dna. Během porodu dochází k extrémnímu protažení svalových vláken MLA, a to více než trojnásobně oproti původní délce. Bylo zjištěno, že při opakované zátěži (opakované kontrakce při porodu) je k dosažení stejného protažení svalu potřeba menší síly.

• Nejnáchylnější část: Nejnáchylnější k poranění je mediální část komplexu MLA nazývaná musculus pubovisceralis (PVM). Poranění PVM často vede ke vzniku stresové inkontinence moči a sestupu pánevních orgánů (prolapsu). Experimentální simulace ukázaly, že na tuto část svalu působí během porodu tlaky dosahující téměř 36 MPa.

 

Typy poranění a léčba: Studie MRI popsaly dva typy poranění MLA. 

 

  • I. typ poranění MLA je charakteristický úbytkem hmoty svalu. Na rozdíl od Typu II, zde struktury pánevního dna zůstávají jinak zachované.

 

Klíčové detaily o I. typu poranění:

 

  • 1. Místo vzniku: Na základě počítačových simulací se předpokládá, že Typ I vzniká v zóně poranění, což je mediální oblast úponu MLA (konkrétně musculus pubovisceralis – MPV) na zadní raménko stydké kosti, kde dochází k vysoké koncentraci tlakových sil během porodu (až 35,75 MPa).
  • 2. Doba vzniku: Některé teorie předpokládají vznik poranění Typu I již při prvním porodu.
  • 3. Terapie: Pro I. typ poranění lze využít rehabilitace pánevního dna. Cílem této rehabilitace je kompenzovat poranění prostřednictvím reinervace a hypertrofie svalových vláken, která zůstala.

 

  • II. typ poranění MLA je popsán ve studiích MRI a je charakteristický mohutnou změnou konfigurace struktur pánevního dna, což je v odborné literatuře označováno jako architectural distorsion.

     

    Klíčové detaily o II. typu poranění:

 

  • 1. Vznik a mechanismus: Existují teorie, které předpokládají, že II. typ poranění vzniká při následném porodu, zatímco typ I se může objevit již při prvním porodu.
  • 2. Charakteristika: Pro tento typ poranění je typická ztráta kotvení pánevního dna od struktur levator arch.
  • 3. Důsledek: Ztráta kotvení vede ke vzniku masivní pánevní dekonfigurace, což má za následek sestup pánevních orgánů (POP).
  • 4. Terapie: Předpokládá se, že pro II. typ poranění rehabilitace pánevního dna nemá valný úspěch, na rozdíl od Typu I.

 

Budoucnost prevence: Vědci se snaží vytipovat ženy s vysokým rizikem poranění MLA ještě před prvním porodem. Slibné jsou v tomto ohledu počítačové simulace průběhu porodu, které by mohly v budoucnu pomoci odhalit, jak velké je riziko poškození u konkrétní rodičky, a nabídnout tak možnost volby císařského řezu jako prevence vzniku poranění.

Poruchy pánevního dna jsou vážným medicínským a socioekonomickým problémem, a proto je detailní pochopení anatomie a biomechaniky MLA klíčové pro prevenci a efektivní léčbu, což je hlavním cílem naší Kliniky pánevního dna. 

Pochopení toho, že musculus levator ani je stejně jako guma, která se opotřebuje, když se příliš a opakovaně natahuje, nám pomáhá identifikovat rizikové situace a pacientky a nabídnout jim odpovídající péči.